Ale zpět k výluce. S tou jsem započal hned 1.1.2006 stavbou odstavného nádraží, které mi vyprojektoval a pomáhal postavit kolega
Jirka Hynek. Stavební práce probíhaly skoro denně a to od osmé večer do dvou tří hodin ráno. Zatímco Jirka Hynek pracoval na montáži a kotvení desek odstavného já jsem předělával
ovládací panel stanice K. Vrch na který jsem musel vměstnat dvanáct kolejí odstavného i s výjezdy na kolejiště, zhotovil jsem novou reléovou skříň, nakreslil jsem elektrické zapojení
celé stavby a potom jsem se pustil ještě do rekonstrukce oblouků.Nejnáročnější na díle bylo zhotovení a zapojení výjezdu na odstavná. Do dvoukolejného oblouku jsem musel
zapracovat čtyři výhybky a zhotovit křížení pro výjezd a vjezd na odstavná a pak následně reléově zabezpečit, aby zde nedocházelo k nehodám. Zpočátku jsem tomu křížení nějak
moc nedůvěřoval,ale až zkušební jízdy ukázaly, že jsem měl zbytečné obavy a projíždí zde bez problémů všechna hnací vozidla. Na zabezpečení padlo na 80 relátek, 110 metrů kolejí
a 28 výhybek. Pro jízdu jsem zhotovil dva nové regulátory a jezdím zde pouze jedním směrem. Ve staničních kolejích je umístěno pouze jedno tlačítko a pokud je kolej volná staví se
tímto tlačítkem vjezd, pokud je ale kolej obsazená, tak se staví odjezd. Při zapnutí kolejiště se mi automaticky provede obsazení kolejí, spouští se kamera a televize a mám i tak
vizuelní kontrolu nad stanicí. Odstavné pojme maximálně 19 souprav a to jsou všechny úseky obsazené a musí se už vyjíždět na hlavní panel, ale stejně tam poskládám celou vozbu
co jsem měl doposud na hlavním panelu a ještě tam je místo. Jednotlivé výhybky které jsou součástí zhlaví jsou upraveny aby byly co nejkratší a zhlaví zabíralo co nejméně místa a
koleje ve stanici byly tak co nejdelší a tak je jejich délka něco přes dva metry.
