Předposlední prosincový den byl opět ve znamení ježdění, tentokráte pro
naše, nebo sousedovi děti. Sraz byl kolem čtrnácté hodiny, ještě se na mne muselo čekat, neboť jsem byl zrovna venčit psa a Honza s početnou družinou přijel o něco dříve. Čekalo mne krásné přivítání v podobě mašinkového dortu od děvčat, které vzal Honza opět sebou a jsou tak jako jediné holky na světě, které umí ovládat moje kolejiště.
Ježdění se zúčastnil i kamarád Pavel z Brna. Jirka tentokráte chyběl, přišel až k večeru, kdy jsme již končili a tak jsme si museli s focením vystačit sami.
Honza donesl opět dobré vínko (pro dospělé) pro ostatní jsme měli kofolu a minerálku a k večeru jsem udělal kafíčko a čaj. Rozkrájel jsem
mašinkového dorta a musím říci, že jsme si všichni pochutnali.
Odpoledne se neslo v klidném tempu obsluhy bez větších závad a nehod, akorát jsem jednou musel restartovat relátka, neboť nepadal vjezd do Jedlové a Majka na to doplatila jízdou na obsazenou kolej.
Neminula ji ale kontrola v podobě dýchání do balonku, ale nějak nemohla nafoukat ( asi ty čtyřleté trubičky již nefungují…) Stejně na tom byl i Honza, nafoukl se až zrudnul, ale balonek ne a ne nafouknout, tak jsme si potom museli zavdat pitného režimu. Jinak děvčata s naší pomocí jezdila bez nehod a tak se jim ani nechtělo po osmnácté hodině odejít na vlak k domovu. Stejně tak šel i kamarád Pavel na rychlík do Brna. Těsně před koncem přišel i Jirka, ale moc toho s námi již nenaplkal, takže snad někdy příště. Po vyprovození všech zúčastněných, jsme s Jirkou ještě poklidili, dali si závěrečnou skleničku a při měsíčku relaxovali a kochali se nočně osvětleným kolejištěm.
Něco fot z této akce předkládám k nahlédnutí v albu. Pěkné pokoukání a zas někdy u ježdění naviděnou.
