Již bývá pravidlem, že v posledním prosincovém týdnu v roce pořádáme jízdy pro naše děti. Začínáme po obědě a někteří
si vydrží hrát s "dospěláky" až do pozdních nočních hodin.
Tentokrát jsme se domluvili na 28. prosince a do zácviku přišly dokonce i dvě slečny. Sice nám chvilku dalo seznámit je
s obsluhou, ale postupem času se do toho obě dvě dostaly a dokonce prováděly i posuny ve stanicích.
My odrostlejší jsme je jenom kontrolovali a užívali jsme si vánoční pohodičky opět při otevřeném vínku. Ze začátku jsme
začínali v pěti lidech, ale během odpoledne se jich dostavilo ještě dalších šest a tak nám tam bylo místy těsno. Někteří ovšem museli večer již odejít a tak
se to pěkně povyměňovalo, že si nakonec zajezdili všichni zúčastnění. Protože snad kolejiště něžné pohlaví ani neobsluhovalo, byla děvčata náležitě
středem pozornosti. Musím ovšem podotknout, že si vedly vskutku dobře, akorát mě občas trnulo, jak jim vystřelovaly ručičky do kolejí ve snaze něco
opravit, okouknout či dokonce zabránit nehodě.
Během jízd se snad stala jediná nehoda, kdy mašinka zapomněla ve skrytém nádraží dva osobní vozy a následný vlak na
nich vykolejil. Jedna nehoda a velká se přece stala. Již na úplný závěr jízd se rozpojily "nerozpojitelné" Roco spřáhla a vozy zůstaly viset opět v oblouku
před skrytým nádražím a parní vlak s prázdnými uhláky přes ně vykolejil. Naštěstí mám všude zábrany, takže se nic vážného nestalo a po nakolejení jsme
již vlastně ukončili jízdy.
Akce se tedy nesla v duchu mladické "rozvážnosti" a tak jsme nemuseli řešit složité posuny nebo nehody a zbylo nám
více času na pokec. Fotek jsme opět nadělali víc než dost a tak se podívejte na vybranou část, přeji pěkné pokoukání.
