Na sobotní 21. únor jsem si s klukama po čase opět domluvil noční ježdění. Začínali jsme kolem osmé hodiny večerní a končili jsme po šesté hodině ranní, kdy kluci museli jít již na vlak jedoucí k domovu. Ale to trochu předbíhám událostem a tak začněme pěkně od začátku.
Z mládí přijel Honza a Michal. Naší starší generaci zastupoval kromě mě i Jirka1 a po půlnoci přišel i Jirka 2.
Protože byl Michal u mne úplně poprvé, tak bylo jasné na jaké stanici bude začínat. Kamenný Vrch se stal jeho první štací. Musím ale říci, že se zaučil velice rychle a až na závěrečné „vymetení dna točny“ to zvládal bez problémů stejně jako jeho kamarád Honza.
Jízdy i posun probíhaly až do půlnoci bez větších problémů či vykolejení, akorát Jirka měl najetí na obsazenou kolej v Jedlové, ale zastavil ještě než vůbec k něčemu mohlo dojít. První větší událost se tak stala jak jsem odešel pro noční svačinu. Michal si zapomněl po posunu v Karlovicích obsadit kolej a následně na ní postavil vlakovou cestu, kdy brejlovec s uhelným vlakem a postrkem mírně najel na stojícího hektora. Naštěstí hadice a spřáhlo na brejlovci vydrželo, ale zde jsme se mohli přesvědčit co udělá neznalost obsluhy s nepozorností.
To ale ještě nebylo nic proti tomu co nás teprve čekalo. Jinak nerozpojitelná souprava wapek se čmelákem se při výjezdu ze skrytého rozpojila a zanechala půl vlaku na zhlaví a následný vlak vedený sergejem si při výjezdu z odbočky pěkně proklestil cestu mezi těmito prázdnými vozy, které si pěkně polehaly mimo kolej.
To byla největší nehoda našeho ježdění, za zmínku snad stojí ještě Michalovo pokřtění dna točny, kdy špatně odstavil na paprsku mašinu a při následném posunu ve stanici tato samovolně popojela , vyjela mimo kolej a spadla do jámy lvové…
Potom si ještě Honza pohrál s nehodovým jeřábem, kdy se na EC odpojil poslední vůz- autovůz a vykolejil na zhlaví jedním podvozkem. Jak se s uvedeným úkolem vypořádal posuďte sami na přiložených fotografiích.
Na závěr mohu jen dodat, že jsem po noční spal až do půl dvanácté a ještě po celý zbytek dne jsem byl jak bácnutý pytlem…
