Poslední srpnový týden jsem se konečně se svojí drahou polovičkou dočkal
vytoužené dovolené. Tu letošní jsme si naplánovali do Jizerských hor s ubytováním v
chatkách v rekreační oblasti Bílý Potok. Kromě výšlapů na všelijaké vrcholky či rozhledny
jsme podnikli i výlety za poznáním místních nádraží a v Kořenově jsme shlédli muzeum
ozubnicové železnice. Tato kdysi přechodová stanice byla zajímavá tím, že měla dvě stejné budovy vzdálené asi 200m od sebe a panoval zde čilý hraniční ruch. Bohužel, druhá budova je již v žalostném stavu a dřívější slávu vám již mohu připomenout z ofoceného plánku nádraží.
Za povšimnutí zde ještě stojí poškozená výtopna, kdy v roce 1987 spadla pod tíhou sněhu střecha (i na mašinky) a do dnešního dne není opravená a chátrá tak i obvodové zdivo.
Snad se s unijními financemi zablýská na lepší časy a tuto krásnou výtopnu budou moci opravit do původní podoby.
Zajímavý je i nově opravený viadukt ve Smržovce. Zde se mi velice líbilo a nádražíčko jakbysmet. Oproti tomu nádražíčko v Bílém Potoce a jim podobné stále více chátrají, jsou pro cestující zavřená a ti pouze mohou od vlaku přijít a odejít…
Nebudeme se ale zbytečně rozčilovat nad hospodařením našich drah, lepší se podívejte, kde všude jsem byl a co jsem nafotil.
A ještě jedna zajímavost z Tanvaldu. Směrem na Harrachov je zubačka, to asi hodně z vás ví, ale méně již to, že kousek za stanicí jsou mechanické závory ovládáné výhybkářem ze stavědla. Nejenže jsem si je celé ofotil a načrtnul rozměry, ale na druhý den jsem se vrátil s
kamerou a celé vyzvánění si nafilmoval. Nešlo mi ale o obraz jako o zvuk, neboť jej chci použít na svém kolejišti, protože jedny mechanické závory mám a pokud se mi to podaří, tak budou i s tím vyzváněním, takže další zimní prácička.
